Pozůstatky sloužily jako připomínka neviditelného světa, který existuje těsně za hranicemi našich každodenních rutin. Zatímco mnoho lidí si myslí, že divoká zvěř je vzdálená a oddělená od lidského života, příroda se často pohybuje mnohem blíž, než si uvědomujeme. Predátoři loví, roční období se mění a cyklus života kolem nás tiše pokračuje.
Když jsem tam stál na verandě, pochopil jsem, že ten zážitek byl víc než jen o překvapení nebo strachu. Byla to připomínka toho, že život a smrt v přírodním světě existují vedle sebe a někdy se nečekaně objevují u našich vlastních dveří a žádají nás, abychom si jejich přítomnost uvědomili.